Články
Dle profesora Juliána Aleksandrowicze: „Není zdravý člověk, který:
-sám trpí, vědomě vyvolává utrpení jiných,
-tepe jiné za lži a činy, které sám koná,
-sám sytý, lhostejně patří, jak jiní umírají hladem,
-nenávidí jiného člověka z příčin iracionálních, například z předpojatosti náboženské, rasové a nedovede se osvobodit od této nenávisti,
-i když si je vědom, jak je pro zdraví škodlivé narušení rovnováhy přírodního prostředí, nepůsobí proti tomu v rámci svých možnosti (nemoc lhostejnosti),
-nedovede objektivně ohodnotit sebe a má buď přehnané mínění o sobě, nebo nedoceňuje svou hodnotu,
-cítí se pokořen nedostatky fyzickými nebo psychickými a nemá vůli je odstranit,
-nedovede nalézat radostné a hezké stránky života svého i jiných, vidí jen smutek a bezúčelnost existence,
-obává se nepřítele jak skutečného, tak domnělého a od těch představ se nedovede osvobodit,
-nemá představivost a nedovede si vytvořit vizi lepšího života, lepší budoucnosti, jeho vědomí je zatemněno zhoubným mýtem „zlatého telete“,
-není zdravý člověk ani společnost, přijímající kulturní vzory, které spočívají na nelidských zákonech „práva silnějšího“,
-neuznává, že s rytmem vegetativního života, tedy narození, zrání a smrti všechny živé bytosti jsou si rovny.
-nedovede rozvázat osobní ani mezinárodní konflikty bez ublížení jiným,
-z nějakých důvodů se povyšuje nad jinými,
-nevyužívá přirozených možnosti stálého duchovního růstu,
-nedovede se vzchopit k překonání sebe sama a společenských stereotypů myšlení a konání, které zvětšují utrpení i jiných lidi,
-smysl života vidí jen ve stálém hromadění materiálních hodnot, aniž by si uvědomoval, že se stává jejich zajatcem, aniž by měl snahu stát se dokonalejším, nalézt smysl své existence a svým konáním přispět k pokroku lidstva.
Georges Ohsava:
„Člověk dobrého zdraví je prost hněvu, strachu, trápení se, je klidný, milý v každé situaci. Při setkávání se s překážkami a nepřáteli je šťastnější, způsobilejší, aktivnějčí. Pokud se člověk nedovede plně spřátelit se svou ženou a dětmi, pak je silně nemocen. Zcela zdraví lidé měli by mít schopnost rychlého a jasného myšlení a jednání. (Tento Japonec úspěšně léčil makrobiotickou dietou, úspěšně spojil filozofii a kulturu orientu s naukami západu).
Autor této knihy není lékařem, proto se odvolává na uznávané autority.